Nelly Danko

Narodila se ve Lvově (Ukrajina). V roce 1961 byla přijata na Kijevské státní choreografické učiliště, které po osmi letech studia úspěšně absolvovala. Od sezóny 1970/1971 nastoupila do Baletu Národního divadla. Jako sborová tanečnice tančila do roku 1979. Role Carmen v baletu Vášeň byla její první sólovou příležitostí a na základě jejího úspěšného zvládnutí obdržela sólovou smlouvu.
Diváci ji mohli vidět jako Bathildu a Družku Myrthy v Giselle, Cikánku v Kamenném kvítku a Petruškovi, Runu v Radúzovi a Mahuleně, Capuletovou v Romeovi a Julii, Matku a Smrt v Kytici, Lady Macbeth v Macbethovi, Žebračku v Jennifer, Madge v La Sylphide, Garderobiérku v Sylvii, nebo v sólových rolích v moderním Dialogu tvarů, lyrické Chopiniadě, v nezapomenutelném španělském tanci v Labutím jezeře i Louskáčkovi či v roli Mercedes v Donu Quijotovi a mnoha dalších. Za zvláštní kapitolu stojí spolupráce Nelly Danko s choreografem Liborem Vaculíkem a režisérem Jozefem Bednárikem. Ztvárnila Normanovu matku v baletu Psycho z tanečního dvojvečera Malý pan Friedemann / Psycho, Nenávist rodu Monteků v inscenaci Gounodovy opery Roméo et Juliette, paní von Meck v představení Čajkovskij, Sladkou Sue v Někdo to rád… a Isadoru Duncan ve stejnojmenném baletu, za kterou získala Cenu Thálie v roce 1998. 
Od roku 1976 působí jako pedagožka scénické praxe, klasického a charakterního tance na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy. Mimo jiné spolupracovala s Taneční konzervatoří Jitky Tázlarové a Antonína Schneidera. V roce 1985 ukončila studium taneční pedagogiky na pražské Akademii múzických umění, kde od roku 1986 vyučovala jako externí pedagog charakterního tance.
Roku 1983 se začala věnovat pedagogické činnosti i na půdě Baletu Národního divadla, kde v současné době působí jako baletní mistr. Jako sólistka i jako baletní mistr spolupracovala s řadou světových choreografů jako např. Boris Bregvadze, Jurij Grigorovič, Natálie Dudinskaja, Konstantin Sergejev, Peter Darrell, László Seregi, Youri Vàmos, Frank Andersen a Jiří Kylián.